Pomoc energetiků přivítalo sedm neziskových organizací z východních Čech
Ve východních Čechách odstartovala první etapa letošního jubilejního 10. ročníku firemního dobrovolnictví Skupiny ČEZ. Sedm veřejně prospěšných organizací z Královéhradeckého a Pardubického kraje přivítalo pomoc 57 energetiků.
Hned pět skupin pomocníků se po zimě věnovalo zahradním pracím. Nejpočetnější, patnáctičlenný tým, vyrazil do Domova sociálních služeb v Chrudimi – Medlešicích, kde jeho klientům se zdravotním postižením pomohl upravit pozemek kolem domu a vysadit nové keře. „Pomoc dobrovolníků z ČEZ se u nás už stala tradicí. Už ani nespočítám, kolikrát u nás byli. Pokaždé zastanou obrovské množství práce a já si toho moc vážím. Letos se nezalekli ani deště a celý den pilně pokládali mulčovací kúru kolem našeho pozemku,“ uvádí Miroslav Kubín, ředitel Domova sociálních služeb Slatiňany. Dalších dvanáct energetiků se vydalo do Vily Čerych, významné historické památky, kde kromě úklidu zahrady brousili a natírali plot a muži se zhostili i těžší práce v podobě oklepávání a vyvážení omítky v suterénu vily.
Další dvě skupiny firemních dobrovolníků se vydaly do Domova sv. Josefa a Domova u fontány, aby strávily den s jejich klienty. V prvním případě vzali pacienty s roztroušenou sklerózou, kteří jsou na vozíčku, na výlet do Kuksu. V Přeloučském Domově u fontány zase zpestřili volný čas seniorům, když si s nimi povídali, předčítali jim nebo je vzali na procházku. „Našim zaměstnancům nabízíme už od roku 2008 jeden proplacený pracovní den
v kalendářním roce pro práci, která pomůže vybrané neziskové organizaci. Během devíti let se zapojilo 4 323 dobrovolníků ve více než 600 organizacích,“ říká Michaela Chaloupková, lídr CSR aktivit Skupiny ČEZ.
Milan Odl s pomocí druhým neváhá
Milan Odl, technik dálkových měření z Hradce Králové, má v sobě už od mala zakódováno, že by se mělo lidem pomáhat. Proto každý rok přispívá na handicapované nebo na boj s různými nemocemi. „Když jsem se dozvěděl, že i ve svém zaměstnání mohu pomáhat, neváhal jsem a přihlásil se na dobrovolnickou akci „Čas pro dobrou věc“. Zprvu jsem se sice trochu obával neznámého, ale hned po svém prvním dobrovolnickém dnu jsem věděl jistě, že se další rok přihlásím znovu,“ vypráví.
Milan Odl vnímá, že někteří lidé nemají to štěstí být zcela zdraví a dělat vše, co by si přáli. Naopak ti, kteří to štěstí mají, si zcela neuvědomují jeho výjimečnost a berou své zdraví jako samozřejmost. „Já si tento fakt uvědomuji, a proto jsem rád, že mohu díky dobrovolnickým dnům přispět svou pomocí těm, kteří to nejvíce potřebují. Také mě těší, že alespoň jeden den v roce můžu udělat někomu hezkým a příjemným. Velkou odměnou mi je pak úsměv člověka, kterému tuto pomocnou ruku podám,“ svěřuje se.